|
|
Adipózní estrogenizace a další antropologické aspekty obezity
Novák, Jan ; Sedlak, Petr (vedoucí práce) ; Bezdíček, Ondřej (oponent) ; Bendlová, Běla (oponent)
Tato práce představuje antropologický pohled na obezitu. V práci je uveden koncept adipózní estrogenizace a popsán vztah k morfologii pánve. Dále jsou popsány sekulární změny v prevalenci latentní obezity, konsekvence a etiologie tohoto stavu. Práce rovněž ověřuje validitu nástrojů pro hodnocení chronotypu, následně tyto metriky dává do souvislosti se sociodemografickými faktory včetně obezity. Stěžejní část představuje studie zaměřená na změnu morfologie kostěné pánve v kontextu pubertální historie obezity. Jde o logitudinální studii (n = 238) s antropometrickým vyšetřením po 8 letech a stanovením pohlavních hormonů. Dospělí muži s historií obezity měli více gynoidní (relativně širší) morfologii kostěné pánve a alteraci hladin pohlavních hormonů, tj. snížení hladin testosteronu a zvýšení relativního podílu estradiolu vůči testosteronu, tzn. estrogenizaci. Jejím odrazem byla habituální feminizace pánve, která funguje jako marker estrogenizace a retrospektivní marker obezity. V kontextu této studie je doplněn Letter to Editor jako korekce k publikaci, která tyto výsledky interpretuje jako možné vysvětlení kratší 2. doby porodní u žen s historií obezity. Další část se zaměřuje na etiologii, konsekvence a sekulární trend latentní obezity. V této oblasti jsou představeny 2 studie. První sledující...
|
|
|
Význam cirkadiánních rytmů u člověka se zaměřením na adolescenty
Kolářová, Michaela ; Vančata, Václav (vedoucí práce) ; Ehler, Edvard (oponent)
Cílem předloženého textu je podrobné nastínění významu cirkadiánních rytmů se zaměřením na období adolescence. Cirkadiánní rytmy se objevují již v období raného dětství, během života ovšem prochází mnoha změnami. Zatímco v období raného dětství se cyklus bdění a spánku posouvá na dřívější dobu, během období dospívání je to zcela opačně a cyklus je posunutý o několik hodin později a ve starším věku se cyklus dokonce vrací k dřívějšímu, tedy předsunutému stavu. Právě období dospívání je spojeno s nejvýraznějšími změnami a se zvýšenými nároky na studium, větší samostatnost a obecně větším přetížením na úkor kvalitního a dostatečného spánku, díky čemuž jsou cirkadiánní rytmy rozhozené a dochází k jejich dramatickému posunu, což značně ovlivňuje nejen načasování a kvalitu spánku, ale dotýká se i ostatních oblastí života, jako je například oblast zdraví. Pro dospívající je tak zcela přirozená zpožděná fáze korelující s pohlavním vývojem, přičemž spánkové vzorce jsou tak řízeny biologickou složkou. Jako nejvhodnější terapie se jeví především respektování fyziologických změn u adolescentů a snaha o institucionální změny namísto nucení vzorců vytvořených na základě institucionálních a rodičovských potřeb, čímž je pouze podkopávána chemie těla adolescentů, a to má za následek nedostatečný a nekvalitní spánek...
|
|
|
Význam cirkadiánních rytmů u člověka se zaměřením na adolescenty
Kolářová, Michaela ; Vančata, Václav (vedoucí práce) ; Ehler, Edvard (oponent)
Cílem předloženého textu je podrobné nastínění významu cirkadiánních rytmů se zaměřením na období adolescence. Cirkadiánní rytmy se objevují již v období raného dětství, během života ovšem prochází mnoha změnami. Zatímco v období raného dětství se cyklus bdění a spánku posouvá na dřívější dobu, během období dospívání je to zcela opačně a cyklus je posunutý o několik hodin později a ve starším věku se cyklus dokonce vrací k dřívějšímu, tedy předsunutému stavu. Právě období dospívání je spojeno s nejvýraznějšími změnami a se zvýšenými nároky na studium, větší samostatnost a obecně větším přetížením na úkor kvalitního a dostatečného spánku, díky čemuž jsou cirkadiánní rytmy rozhozené a dochází k jejich dramatickému posunu, což značně ovlivňuje nejen načasování a kvalitu spánku, ale dotýká se i ostatních oblastí života, jako je například oblast zdraví. Pro dospívající je tak zcela přirozená zpožděná fáze korelující s pohlavním vývojem, přičemž spánkové vzorce jsou tak řízeny biologickou složkou. Jako nejvhodnější terapie se jeví především respektování fyziologických změn u adolescentů a snaha o institucionální změny namísto nucení vzorců vytvořených na základě institucionálních a rodičovských potřeb, čímž je pouze podkopávána chemie těla adolescentů, a to má za následek nedostatečný a nekvalitní spánek...
|
|
| |
|
|
Cirkadiánní regulace spánku během ontogeneze člověka
Grieblová, Adéla ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Soták, Matúš (oponent)
Cirkadiánní systém se vyvinul jako systém umožňující přizpůsobit se periodicky se měnícím podmínkám na Zemi. U savců, a tedy i u člověka, je cirkadiánní systém složen z centrálního a periferních oscilátorů generujících cirkadiánní rytmus. Jedním z nejvýraznějších procesů s cir- kadiánním rytmem je cyklus spánku a bdění. Spánek je regulován součinností cirkadiánního a homeostatického procesu. Cirkadiánní regulace spánku se během ontogeneze člověka mění. Změny se týkají hlavně chronotypu, tedy diurnálních preferencí k době spánku a aktivity v ur- čitou denní dobu. V prvních letech života je typický ranní chronotyp. Koncem první dekády života se cirkadiánní fáze začíná opožd'ovat a během adolescence dosahuje maximálního zpož- dění. V dospělosti se preference znovu mění směrem k rannímu chronotypu a ve stáří dosahují extrémního ranního choronotypu. Změny v cirkadiánní regulaci spánku během ontogeneze jsou v některých obdobích života závislé také na pohlaví. 1
|
|
|
The Circadian System and Sleep in Individuals with ADHD
Nejedlý, Martin ; Skálová, Kateřina (vedoucí práce) ; Honzlová, Petra (oponent)
Porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) je spojována s poruchami spánku a abnormalitami cirkadiánního systému. Studie z posledních let poukazují na souvislosti s pozdním chronotypem a syndromem opožděné spánkové fáze, polymorfismy hodinových genů, geografickou variabilitou v intenzitě slunečního záření, delší spánkovou latencí a narušenou kvalitou spánku. Výzkumy prováděné s dětskými a dospělými pacienty se však mnohdy neshodují ve svých závěrech. Přestože byla navržena nová diagnostická kategorie ADHD-SOM označující jedince, u kterých je část symptomů způsobena chronickými spánkovými potížemi, většina důkazů je korelační povahy. Práce shrnuje výzkumná zjištění týkající se cirkadiánních a spánkových korelátů ADHD a některé potenciální mechanismy, kterými by tyto koreláty mohly být s poruchou spojeny. Chronoterapie a spánkové intervence představují slibné metody v podpůrné léčbě ADHD.
|
|
| |
|
|
Chronotypy a sociální jet lag v souvislosti s obezitou
Halászová, Andrea ; Fárková, Eva (vedoucí práce) ; Červená, Kateřina (oponent)
V přírodě lze pozorovat řadu dějů, které podléhají určité pravidelnosti a s určitou periodou se opakují. Mezi tyto děje patří mj. i rytmus cirkadiánní s periodou přibližně jeden den. Jeho hlavním synchronizátorem je světlo, ovšem na synchronizaci má vliv i mnoho vnějších faktorů, mezi které patří i sociokulturní prostředí, v němž člověk žije. Cirkadiánnímu rytmu podléhá řada dějů v organismu, u každého člověka ovšem může být nastavení cirkadiánního rytmu lehce odlišné. Toto individuální nastavení nazýváme chronotyp. Výkumy posledních let ukazují, že velmi důležité je to, zda člověk žije v souladu se svým chronotypem. Dlouhodobý nesoulad a cirkadiánní desynchronizace vytvořená tlakem společnosti na život v ní udávaném rytmu se nazývá sociální jet lag. Mnohé studie potvrzují, že právě sociální jet lag může hrát roli v patogenezi mnoha civilizačních onemocnění včetně obezity. Proto by mohla být přínosem aplikace poznatků o fungování cirkadiánního rytmu a jeho porušení do klinické praxe, ať už pro zajištění efektivnější léčby souvisejících onemocnění či účinné prevence.
|
|
|
Cirkadiánní preference se zaměřením na děti žákovského věku
Kasalová, Michaela ; Janečková, Denisa (vedoucí práce) ; Drda Morávková, Alena (oponent)
Bakalářská práce: Cirkadiánní preference se zaměřením na děti žákovského věku Řešitel: Michaela Kasalová Vedoucí práce: PhDr. Denisa Janečková, Ph.D. Abstrakt: Chronobiologie (název je odvozen z řeckého slova chronos = čas) je vědní obor zabývající se biologickými rytmy, které podléhají určitým cyklům s různou délkou periody. Za nejdůležitější rytmy pro člověka lze považovat tzv. cirkadiánní, jejichž perioda je přibližně 24 hodin. Tyto rytmy ovlivňují individuální načasování fyziologických, biochemických a psychologických proměnných, které odborně nazýváme chronotypy. Bakalářská práce si klade za cíl zmapovat chronotypy z historického pohledu, nastíní jednotlivé typy a jejich specifika, biologickou podstatu a souvislost s cirkadiánními rytmy a spánkovým režimem. Rozdíly mezi chronotypy nejsou pouze u jednotlivých osob, ale liší se i s věkem, proto se zaměříme na děti školního věku. Žáci jsou dnešním školním systémem tlačeni k určitému rytmu, který nemusí ladit s jejich přirozeným vnitřním biorytmem, a to může ovlivňovat jejich prospěch i další studijní možnosti.
|
|
| |
host ::
RSS.